Jak se ekonomika měnila od socialistického směru až po keynesiánství

V polovině 19. století se politická ekonomie rozdělila na socialismus a neoklasicismus. Zakladatelem socialistického směru se stal K. Marx. Možná Vám je toto jméno povědomé, zvláště ve spojitosti s jeho nejznámějším dílem Kapitál. Jeho rozbor kapitalizmu vychází z pracovní teorie hodnoty. K. Marx podle některých odborníků odhalil proces sebedestrukce kapitalismu, přesun příjmů z práce na kapitál a krizi z nadvýroby.světová ekonomika
Neoklasická ekonomie navazuje na klasickou politickou ekonomii, a především na myšlenky A. Smitha. Neoklasická ekonomie se začala formovat od 70. let 19. století. Její pozornost se soustřeďuje na zkoumání podmínek tržní rovnováhy, na vztah nabídky, poptávky a ceny. Tento směr se dále rozlišuje na tři školy – rakouskou, která se zaměřovala na teorii mezního užitku, lausannskou, která se zabývala teorií celkové rovnováhy a na cambridgeskou, která pracovala na teorii dílčí rovnováhy.
V souvislosti s Velkou hospodářskou krizí v letech 1929 až 1933 začala řada států provádět rozsáhlejší zásahy do ekonomiky. Na tomto základu vzniklo učení anglického ekonoma Johna M. Keynese. Tento ekonom se zabýval teoretickým zdůvodněním nutnosti zásahu státu do ekonomiky. Hlavní Keynesova práce Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz vyšla poprvé v roce 1936.způsob myšlení Jeho hospodářská politika zdůrazňuje nejen nutnost zásahů do ekonomiky, ale také pružnost regulací. Regulace by měli být uzpůsobeny podle vývoje národního hospodářství. Jako hlavní cíle hospodářské politiky definoval vysoký stupeň zaměstnanosti a rovnovážný růst. Hlavní příčinu nezaměstnanosti viděl v nedostatečné poptávce. Jendou z hlavních myšlenek, které bychom si z tohoto směru měli vzít je ta, že by stát měl v době recese podporovat růst poptávky po produktech a službách tím, že zvýší výdaje ze státního rozpočtu. V době ekonomického růstu by se naopak měl zaměřit na tvorbu rezerv.
Souhlasíte s keynesiánským způsobem smýšlení? Je podle Vás prospěšné?